Maroko
zápisky z cest (leden/únor 2020)
Maroko je jedna ze zemí, do kterých jsem se už dávno chtěla podívat. Když jsme se dostali k plánování cesty, najednou přišla nabídka od Let Me Italian You, pro které jsem vedla kurzy fotografování v Praze a Budapešti, jestli bych pro ně nechtěla vést kurzy i v Marakéši. Bylo jasno! Cestu jsme tedy o pár měsíců posunuli a vyrazili v lednu 2020. Týden jsem na místě věnovala výuce fotografie a objevování tohoto úžasného města, a necelé tři týdny jsme si nechali na cestování po zemi. Na část se k nám připojili i naši spolubydlící z Prahy a moje kamarádka s mojí maminkou. Ani to mi ale nestačilo. Už teď se těším, až se do této kouzelné země znovu vrátím!
Co mě na Maroku nejvíc učarovalo?
Orientální architektura, marocké riády a paláce s možností královského ubytování za dostupnou cenu. Bohaté marocké snídaně a marocké sladkosti. Procházky uličkami starých medin v Marakéši, Fezu, Rabatu, Essaouiře, Taroudantu... Smlouvání o cenách s obchodníky na tržišti. Staré hliněné opevněné sídlo Aït Benhaddou. Krásné scenérie Vysokého Atlasu. Oázy. A výlet do pouště s přespáním na Sahaře. To jsou moje nejsilnější dojmy z naší první cesty do Maroka. A veskrz byly všechny pozitivní, protože tahle cesta se neskutečně vydařila.
Možná se vydařila až nad očekávání. Byli jsme totiž radši připraveni, že ne všechno tu může jít úplně hladce. Dávali jsme si radši pozor na věci i na sebe (i když oproti cestě na úplný jih Afriky jsme se tu cítili bezpečně). Při nakupování jsme se snažili dopředu zjistit nebo odhadnout alespoň přibližně reálnou cenu. Hodně mě pomáhala znalost francouzštiny, takže se nám vždycky dařilo poměrně snadno se na všem domluvit. Kamarádům se taky osvědčilo trochu splynout s místními podobným stylem oblečení. Většina Maročanů se k nám ale chovala opravdu hezky. Dost možná to mohlo být i proto, že z nás (tedy aspoň ze mě) muselo sálat to nadšení touhle orientální zemí.
Marocké riády a paláce
Kdybych chtěla jet někdy na pár dní jen a jen odpočívat a nehnout se z místa, pak bych se nejradši nechala opečovávat v některé z krásných orientálních riád, nejlíp rovnou s bazénem. Riády jsou původně vnitřní zahrady nebo nádvoří, které obklopuje architektura domů či paláců. Často uprostřed bývala fontána, dnes je mnoho z těchto míst přestavěno na hotely a v centrálních prostorách se nachází také bazén.
V Marakéši jsme těchto čarovných míst navštívili hned několik. Pár luxusních hotelových riád jsme měli rezervovaných pro kurz fotografie. Další jsou přístupné pro prohlídku veřejnosti a v jedné krásné hotelové riádě jsme se na pár dní ubytovali.
Ve skvělých riádách a palácích jsme se ubytovali kromě Marakéše taky ve Fezu, v hlavním městě Rabat, v královském městě Meknes, ale dají se najít i na dalších místech po celém Maroku. Konkrétní tipy jsme uložili do mapy na konci článku.
Orientální architektura
Mešita Tinmel ve Vysokém Atlasu — tato stavba z 12. století zapsaná do kulturního dědictví UNESCO bohužel v této podobě už nestojí, byla vážně poškozena zemětřesením v září 2023, přitom právě probíhala její rozsáhlá rekonstrukce.
Mešita krále Hassana II. v Casablance
Mausoleum sultána Mohammeda V. v hlavním městě Rabat
Unikátní hliněný ksar Aït Benhaddou
Jedinečně zachovalý ksar (opevněné sídlo) ze 17. století, zapsaný v UNESCO, vystavěný z hlíny. Nachází se na úpatí Vysokého Atlasu, na stezce karavan z Marakéše na Saharu. Ubytovali jsme se přímo v centru ksaru, v kouzelném Kasbah El Hajja zařízeném v tradičním berberském stylu. Ráno jsme si přivstali, užili si snídani na terase s úchvatným výhledem, a místo jsme si prošli za východu slunce ještě bez turistů. Možná proto v nás zůstal tak silný dojem z tohoto místa. Není divu, že právě Aït Benhaddou často slouží jako filmařské kulisy, z těch nejznámějšóch se zde natáčely například filmy Hra o trůny, Gladiátor, Království nebeské nebo Princ z Persie.
Jedinečně zachovalý ksar (opevněné sídlo) ze 17. století, zapsaný v UNESCO, vystavěný z hlíny. Nachází se na úpatí Vysokého Atlasu, na stezce karavan z Marakéše na Saharu. Ubytovali jsme se přímo v centru ksaru, v kouzelném Kasbah El Hajja zařízeném v tradičním berberském stylu. Ráno jsme si přivstali, užili si snídani na terase s úchvatným výhledem, a místo jsme si prošli za východu slunce ještě bez turistů. Možná proto v nás zůstal tak silný dojem z tohoto místa. Není divu, že právě Aït Benhaddou často slouží jako filmařské kulisy, z těch nejznámějšóch se zde natáčely například filmy Hra o trůny, Gladiátor, Království nebeské nebo Princ z Persie.
brána u řeky v Aït Benhaddou a my před ní, Kuba na terase našeho ubytování
Přístavní městečko Essaouira
Tady jsme naši cestu po Maroku začali. Z letiště v Marakéši jsme vypůjčeným autem vyrazili rovnou k pobřeží. Počasí na koupání v lednu sice nebylo, ale ta poklidná atmosféra nám učarovala. Měli jsme také štěstí na příjemného hostitele, který s námi i udělal malé kolečko po okolí, i když jsme na ubytování dorazili pozdě večer.
Tady jsme naši cestu po Maroku začali. Z letiště v Marakéši jsme vypůjčeným autem vyrazili rovnou k pobřeží. Počasí na koupání v lednu sice nebylo, ale ta poklidná atmosféra nám učarovala. Měli jsme také štěstí na příjemného hostitele, který s námi i udělal malé kolečko po okolí, i když jsme na ubytování dorazili pozdě večer.
přístav v Essaouiře
Pohoří Vysoký Atlas
Prodejce a horský průvodce Karim z Tizi n'Tichka v pohoří Vysoký Atlas
Horká i chladná Sahara
Sahara
Marakéš
Jardin Majorelle
Synagoga Slat Al Azama
Fez
Nahoře pohled na město a dole koželužny ve Fezu
Hlavní město Rabat
Hassanova věž
Maják Borj Sirat na pobřeží Atlantiku
Národní muzeum fotografie
Ruiny římského města Volubilis
Volubilis
Marocká tržiště
Samozřejmě jsme neodolali a z Maroka jsme si kromě drobných suvenýrů přivezli i dvě ne úplně malé lampy a menší kobereček :)) Při stěhování do nového bytu se nám ale moc hodí a už teď mám v hlavě, že bych si sem potřebovala zajet ještě pro další :D
Samozřejmě jsme neodolali a z Maroka jsme si kromě drobných suvenýrů přivezli i dvě ne úplně malé lampy a menší kobereček :)) Při stěhování do nového bytu se nám ale moc hodí a už teď mám v hlavě, že bych si sem potřebovala zajet ještě pro další :D
Prodejna marockých lamp v medině, Marakéš
Kurz fotografie v Maroku
Let Me Italian You — skupina fotografů, pro které jsem zde vedla kurz fotografie
MAPY KE STAŽENÍ
Naši cestu po Maroku jsme poměrně pečlivě plánovali, protože za námi na týden přiletěla i moje maminka spolu s mojí kamarádkou, a protože obě by takovou zemi nikdy samy nenavštívily, my jim chtěli připravit skvělý zážitek. Potěšilo nás, že se nám to snad podařilo. A hromadu nových zážitků jsme si odvezli i my sami. Některé najdete ve stories na instagramu.
Mapu míst, která stojí zato vidět, včetně úžasných ubytování, sdílíme se všemi tady:
Pokus o návrat do Maroka
Možná mi Maroko o to víc zůstalo v hlavě taky proto, že těsně po našem návratu nastala doba koronavirová... A možnosti volně cestovat se rázem změnily. Ale i když jsme tuhle dobu zdárně ustáli a i cestování do jiných míst si dostatečně užili, jako by nám osud nepřál se do téhle země vrátit.
Další cestu jsme měli naplánovanou na únor 2023. Tentokrát už s naší malou 15timěsíční cestovatelkou. A znovu jsme se zde měli setkat s kamarády, našimi bývalými spolubydlícími a jejich dvouletou cestovatelkou. Ti letěli o pár dní dřív a už na nás na místě čekali s pronajatou malou dodávkou.
Ale... poprvé v životě nám uletělo letadlo. Z Vídně. A to jsme dokonce pro jistotu do Vídně vyrazili už o dva dny dřív, přespali ve skvělém apartmánu blízko letiště, na letiště dorazili s tříhodinovým předstihem (na nás neobvyklé)... Ale i tak letadlo odletělo bez nás. Souhrou nečekaných náhod jsme nezvládli včas odbavit zavazadlo.
Naštěstí jsme neměli koupenou letenku zpátky, protože jsme nechávali otevřené, jestli zůstaneme dva týdny, tři, nebo déle... Po vzpamatování se z šoku jsme se nakonec rozhodli nové letenky nekupovat, vrátit se domů a návrat do Maroka odložit na jindy...
Další cestu jsme měli naplánovanou na únor 2023. Tentokrát už s naší malou 15timěsíční cestovatelkou. A znovu jsme se zde měli setkat s kamarády, našimi bývalými spolubydlícími a jejich dvouletou cestovatelkou. Ti letěli o pár dní dřív a už na nás na místě čekali s pronajatou malou dodávkou.
Ale... poprvé v životě nám uletělo letadlo. Z Vídně. A to jsme dokonce pro jistotu do Vídně vyrazili už o dva dny dřív, přespali ve skvělém apartmánu blízko letiště, na letiště dorazili s tříhodinovým předstihem (na nás neobvyklé)... Ale i tak letadlo odletělo bez nás. Souhrou nečekaných náhod jsme nezvládli včas odbavit zavazadlo.
Naštěstí jsme neměli koupenou letenku zpátky, protože jsme nechávali otevřené, jestli zůstaneme dva týdny, tři, nebo déle... Po vzpamatování se z šoku jsme se nakonec rozhodli nové letenky nekupovat, vrátit se domů a návrat do Maroka odložit na jindy...
Pokud se tedy někdy v budoucnu budete chtít někdo připojit k nám, ozvěte se, spolucestovatele máme rádi :)
